Why so serious?

Nebyl teď moc čas sem psát. Bylo hodně učení a když byla chvilka času, tak jsem jí nejraději vyplnila nezanedbáváním svých přátel :). Včera jsem byla na jedné diskotéce, chtěla jsem porovnat s tou egyptskou a musím říct, že proti té v Egyptě. byl tohle absolutní propadák. Už jen ty lidi mně rozčilovali :D. Proto jsem dnes ráno podstoupila jeden z mých oblíbených druhů terapie (ano, je jich opravdu hodně, někdy Vám je vypíšu :D), což je léčba šokem. Zašla jsem ke své kamarádce, se kterou se znám odmalička a rozumím si s ní skoro nejvíc. Ta léčba šokem obsahovala horor. Já jakožto milovník lehčích teenagerských vyvražďovaček (přiznejme si to, na horory nejsem náročná) jsem přeskočila "hororový základ", což je už kultovní série SAW: Hra o přežití. Brr, už ten název je hnus. Začaly jsme od dvojky, protože jednička je prý tak moc geniální, že bych se asi poblila :D. Ale i dvojka byla extrémně nechutná. Takzvané protahovací scény mezi životem a smrtí mně naprosto uchvátily. Pastičky, které Vám probodnou lebku, upálí Vás zaživa, nebo Vám prostřelí mozek. Psychická deptací porce strachu. =). Sem posraná. =D
Taky musím podotknout, že jsem obdržela výplatu za podzimní brigádu, která obsahovala 1785 Kč, takže jsem si koupila zimní bundu a penízky jsou zase v čoudu :D.