Snažím se své pocity vtěsnat do jednho článku. Nejde to :D. Je to moc složitý. O víkendu jsem měla původně v plánu jet s rodiči na chatu, odpočinout si, něco jako REHAB, ale v pátek odpoledne se mi najednou nechtělo. Bylo to něco jako kontrolka v mé hlavě a říkala mi, ať zůstanu doma. I přes to, že jsem si myslela, že se budu nudit, sem doma zůstala. A vyplatilo se mi to. V sobotu přijela kamarádka z internátu, se kterou jsem se neviděla asi měsíc a napsala mi, jestli nechci zajít :-). Takže samozřejmě hodiny klábosení, červené vínko a lakování nehtů. Má terapie odstartovala. Když jsem přišla večer domů, tak konečně kluk, kterého mám ráda, mi napsal, že o mně stojí, ale že se bojí a tak dále..A to byla cena. Odměna za to všechno, čím sem si musela tenhle rok projít. Problémy s rodiči, to jak mně můj vlastní otec absolutně ignoruje, nenapíše nikdy, ani na narozeniny. Potom jsem se zamilovala, prošla jsem si 4měsíčním vztahem, založeným na pizze a potom společných večerech v posteli. Ze začátku se mi to líbilo, ale pak mi v tom začala chybět ta něha. Ty sladké řeči a vše kolem. Tyhle nevyřešené problémy se za mnou táhly jako stín až do nedávna, ale najednou tenhle víkend vše změnil. Stín je pryč. A všechno se zda být perfektní..
Dobře, nebylo to tak těžké napsat =D. Jen sem nevěděla jaká slova použít, ale jen co sem začala psát, už to šlo samo =). Zrovna teď jím oběd, učím se dějepis, píšu si se svým zlatíčkem a ještě píšu na blog :D. Snažím se stíhat více věcí najednou.
tak nakoniec to dopadlo ako super vikend:) pekny prispevok:)
OdpovědětVymazat